Výzkum a vývoj
Obsah stránek www.botyhanak.cz je volně k nahlédnutí.
Obsah nesmíte kopírovat, reprodukovat, šířit, přenášet, vysílat, zobrazovat, prodávat, licencovat nebo jinak využívat pro jakékoliv jiné účely bez předchozího písemného souhlasu společnosti BOTY J HANÁK R s.r.o.
Obuv a obouvání v minulosti
Člověk se po převážnou dobu svého vývoje neobouval nebo nepotřeboval obouvat. (Voltaire v Candidovi uvádí, že nohy máme zahnuté proto, abychom na nich mohli nosit boty; obdobně nos je tu jako nosič brýlí.)
U předků člověka a archaických lidí, včetně neandertálců, neexistuje žádný doklad obouvání. Teprve u anatomicky moderního Homo sapiens předpokládá americký paleoantropolog profesor Erik Trinkaus z Washington University (Saint Louis, USA) existenci obuvi na základě změn v morfologii nohy a článků prstů. Mladopaleolitické umění dolním končetinám nevěnovalo mnoho pozornosti a náznaky obuvi nejsou přesvědčivé (například interpretace některých mladopaleolitických rytin z francouzské jeskyně La Marche jako postav se zřetelně obalenými holeněmi nohou jsou jen hypotézami). Teprve v aridních podmínkách některých převisů ve Spojených státech amerických se dochovala skutečná obuv. Příkladem je obuv z Fort Rock Cave v Oregonu (USA); je zhotovena z pelyňkového lýka a její stáří bylo stanoveno na 10 000 let. Archeologické experimenty ukázaly, že životnost takových sandálů byla malá, například opravu obuvi z pelyňkových vláken bylo nutné provádět podle intenzity pohybu již po pár týdnech nošení. Nejstarší obuv v Evropě, z doby 3300 let př. n. l., byla nalezena na nohách mumifikovaného lovce v Ötztalských Alpách, jenž byl pojmenován Ötzi. K zhotovení obuvi byly užity tyto materiály useň (podešev z medvědí kůže, nártový dílec z kozí kůže) lipové lýko (nosná síť) a seno (výplň). Vzhledem k tomu, že Ötzi měl na hlavě čepici z medvědí kožešiny a medvěd byl v té době v Alpách nejsilnější zvíře, je možné, že použití méně odolných medvědích kůži souvisí s představami tehdejšího člověka o magickém přenesení síly a postavení tohoto zvířete. Antropologicko-archeologické experimenty, které provedl tým technologa prokázaly, že obuv dostatečně vycpaná senem je mimořádně pohodlná a lze v ní bez problému ujít přes 20 km denně. Tlumení nášlapných sil výplní sena je natolik účinné, že předčí v pozitivním smyslu i hodnoty naměřené u moderní trekingové obuvi. Systém sítě a výplně prakticky vylučuje možnost vzniku lokálních tlaků a tím i vznik puchýřů. Seno je však zapotřebí v počáteční fázi doplňovat. Tento světově proslulý experiment provedl výzkumný tým pod vedením docenta Ing. Petra Hlaváčka, CSc., technologa a experta na historii obouvání z Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Z tohoto experimentu a dalších podobných pokusů dále vyplývá, jak je mnohdy užitečné hledat poučení pro naši dobu i v „šerém dávnověku“.
Avšak nejen v pravěku a starověku, ani ve středověku nebylo obouvání pravidlem a velká část lidí chodila i v zimních podmínkách naboso. „Například v teplých krajích starověkého Předního východu“, jak uvádí chetitoložka a historička PhDr. Jana Součková, DrSc., z Národního muzea v Praze „chodili v nejstarších dobách všichni, včetně privilegovaných členů společnosti, bosi. Neprivilegovaní tak zřejmě z větší části zůstali po celý starověk, avšak vládcové a jim blízcí hodnostáři, jakož i členové královské gardy bývají od časů akkadské říše na výtvarných dílech charakterizováni obuví. Nosí především sandály, dále různé typy holínek a polobotek. Uzavřené druhy obuvi jsou domovem především v Malé Asii a v severní Sýrii (tzv. zobákovité boty se zvednutou špičkou). Rozlišují se boty dámské a pánské a respektuje se rozdíl pravé a levé nohy. Podrážky se obvykle zhotovují z hovězí kůže, svrchní části z kozinky, eventuálně lněné tkaniny, vnitřek může být vyložen plstí. Obuv je někdy funkčně vybavena přezkami (podle postavení uživatele z obecných nebo drahých kovů), obvykle však upevňována koženými pásky a tkanicemi. V Mezopotámii se dává vždy přednost botám vzdušným a otevřeným. Nejlépe osvědčeným (od 2. poloviny 3. tisíciletí až po 1. tisíciletí př. n. l.) vzorem jsou sandály s pevnou patou, uvázané tkanicemi, v novoasyrském období v 1. polovině 1. tisíciletí př. n. l. doplněné ještě pevným očkem pro palec. V Babylonii se na přelomu 2. a 1. tisíciletí př. n. l. výjimečně obouvají měkké střevíce s pletenou nebo síťovanou svrchní částí. Na lovu nebo vojenském tažení slouží Asyřanům v 9.–7. století př. n. l. nejlépe vysoké šněrované holínky, v přední části vykrojené (střih byl nepochybně volen kvůli obouvání – holeň je krytá pohyblivým jazykem), jejichž tkanice se uvazují těsně u kolena (přidržují tak zároveň bohatě vzorované punčochy). Holínky jsou možná přejaty od sousedních Médů a vyhrazeny nejprve králi, jeho gardě a elitním druhům vojska, teprve v 7. století př. n. l. jsou jimi vybaveni i řadoví vojáci. Perští válečníci v 6. a 5. století př. n. l. nosí pevné polobotky se šněrováním přes nárt.“ (Podrobněji viz v příslušných heslech elektronické publikace – Jaroslav Malina, ed., Encyklopedie antropologie: První interaktivní mezinárodní encyklopedie antropologie volně přístupné na adrese https://is.muni.cz/do/sci/UAntrBiol/el/encyklopedie/index.html)
Nové články, o spolupráci v r. 2013 s Fakultou sportovních studií na MU: Patent na boty, který léčí, Biomechanická obuv, výsledek spolupráce, který léčí
Obuv a obouvání v současnosti
Ještě v 18. století se podle odhadů pohybovala spotřeba obuvi na úrovni 0,3 až 0,5 páru ročně (tedy jeden nový pár obuvi za 2 až 3 roky). Větší část populace chodila tehdy bosá. Dnes činí spotřeba obuvi přibližně dva páry na obyvatele Země za rok. Pravidelné obouvání je tedy jevem moderní doby souvisejícím s ekonomickými, sociálními a kulturními změnami. Obouvání, stejně jako mnohé jiné jevy spjaté se zvýšením životní úrovně, kulturností a módy, je dvojtvářné. Zmíněná pozitiva jsou totiž spojena s deformacemi nohou vzniklými též vlivem pravidelného obouvání a nevhodné obuvi.
V posledních deseti letech zaznamenal vývoj obuvnictví významný pokrok, jehož součástí je snaha některých firem alespoň zčásti odstranit negativa obouvání. Objevila se řada nových materiálů, široká nabídka bezpečnostních a zdravotních prvků a nové technologie v konstrukci obuvi a stélek.
Biomechanická obuv Hanák
Právě nové technologie v konstrukci obuvi a funkční stélky mají zásadní vliv na zmírňování nejčastějších poruch nohou. Ty se často stávají spouštěcím mechanizmem pro další komplikace spojené zejména s opěrným a pohybovým aparátem. Firma Hanák se intenzivně věnuje zvyšování užitné hodnoty obuvi nápravou nečastějších poruch nohy (plochá noha příčně, či podélně a zmírňováním negativních projevů dalších poruch jako je, vybočená noha, vbočená noha, vyklenutá noha, „koňská noha“, hákovitá noha) a poruch prstů (vybočení prstů, drápkovitý a kladívkový prst). Výsledkem je široká nabídka obuvi pro volný čas, pro sport i do společnosti, nabídka, která současně splňuje náročná kritéria ortopedické obuvi. V současnosti vyvinula naše společnost ve spolupráci s ústavem antropologie přírodovědecké fakulty a laboratoří biomotoriky fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity unikátní technologii „biomechanické obuvi“ a „biomechanické stélky“. Jejich účinnost umocňuje kombinace řady ortopedických a biomechanických prvků stimulujících přirozenou schopnost nohy optimalizovat stav klenby a prstů. Pozitivní účinky nové technologie se projevují eliminací celé řady vad nohy. Nejzásadnější inovativní prvky jsou v oblasti nártu, kde je vložen pásek pružné usně, dále v oblasti paty, kde jsou vloženy dva pružné pásky umožňující změny postavení kosti patní a spolu s vyměkčením pod patní kostí tvoří velmi efektivní stimul pro iniciaci správného postavení patní kosti a podélné klenby. Dalším prvkem je prohlubeň pod palcovým kloubem, která má za následek rovnoměrnější zapojování všech prstů při chůzi a tedy i stimulaci svalů a vazů tvořících příčnou klenbu.
Při vývoji nové kolekce biomechanické obuvi jsme vycházeli ze základních principů odvíjení kroku a rozložení plantárního tlaku při chůzi. Pohyby se provádějí pomocí různých svalových skupin prostřednictvím kloubů. Nejdůležitějším je kloub mezi hlezenní kostí a holení. Pohyby nohy v tomto kloubu se podle svého směru dělí na dorsalflex (napnutí), plantarflex (ohýbání), supinaci (přiblížení směrem dovnitř) a pronaci (pohyb směrem ven).
Pohybem nohy se zajišťuje jednak přizpůsobení se povrchu během stání a chůze (mobile adapter), jednak zvedání a udržení těla – rigidní páka (rigid lever). V takzvané poloze mobile adapter jsou klouby nohy otevřené a uvolněné, noha je v pronaci a flexibilní. Následnou supinací se uzavře kloub, svaly nohy se napnou, noha se fixuje a přes Achillovu šlachu se uskuteční zvedání. To je funkce rigid lever.
Při chůzi se odvíjí noha od podložky, počínaje patou, přes chodidlo po palcovém a malíkovém paprsku nohy až po hlavičky metatarzů a prsty (zejména palec nohy), a pak opouští podložku (viz obrázek 1).
Obr. 1 Poloha chodidla při poslední fázi kroku – opouštění podložky
Pohyb nohy při chůzi můžeme rozdělit do čtyř fází:
1. fáze: dotek paty – supinace
Když se pata dotkne terénu, nastane mírná supinace a poté silná pronace.
Nejlépe je to vidět při běhu, při němž je patní kloub uvolněný, otevřený.
2. fáze: zatížení – pronace
V okamžiku doteku terénu noha zůstává v uvolněné pozici. Tím získává možnost vyrovnávat síly a přizpůsobit se terénu.
3. fáze: zatížení – pozice
Kloub se před vykročením napne a noha se dostává z neutrální polohy do polohy supinace.
4. fáze: nadzvednutí – supinace
Tato fáze vyústí v nadzvednutí těla, kloub se uzavře a noha se dostává do polohy supinace
Nová kolekce biomechanické obuvi firmy Hanák má široké rozpětí svého působení. V případě eliminace ploché nohy s typickým snížením podélné nožní klenby se ve druhé a třetí fázi odvíjení kroku aktivuje jednak uvolnění nártní části chodidla, jednak se stimulují plantární svaly (jamkou pod palcovým kloubem) působící přímo na posilování podélné klenby po celou dobu kontaktu s podložkou.
Podobně je tomu i při eliminaci příčně ploché nohy, pro kterou je typické zploštění příčné klenby nohy a současné rozšíření chodidla. I zde se aktivuje uvolnění nártní části, které v kombinaci s prohlubní ve střední části palce a se širší stélkou v této oblasti podněcuje zpevňování příčné klenby.
Zcela opačná situace než u příčně či podélně ploché nohy je u nohy vyklenuté. U té bývá podélná klenba výrazně zvýšená. První záprstní kost je strmě postavena, palec nohy je vybočen. Tato porucha velmi omezuje výběr obuvi, protože zvýšená klenba vyžaduje prostornou obuv. I pro tento případ je vhodná nová kolekce obuvi firmy Hanák, která zejména díky revolučnímu prvku uvolnění nártní části chodidla a zvýšení patní části zmírňuje tlak na klenbu a zmírňuje tak negativní průvodní jevy popsané výše.
Pro „koňskou nohu˝ je příznačné velmi obtížné zvedání nohy do základního postavení. Příčinou tohoto stavu bývá zejména zkrácená Achillova šlacha, což má za následek zvednutý vrchol paty. Opakem (relativně vzácným) je hákovitá (patní) noha, provázená obtížným snížením hřbetu nohy směrem dolů do základního postavení.
I v těchto případech je zajímavým pomocníkem biomechanická obuv, respektující anatomické zvláštnosti těchto poruch.
a) plochá noha, b) vybočená noha, c) koňská noha, d) vbočená noha), e) vyklenutá noha, f) hákovitá noha (Cotta, 1995)
Nejčastější nepravidelností v postavení prstů bývá hallux valgus – zevní vybočení v kloubu základního článku palce. Tato porucha je často doprovázena bolestivou změnou pohyblivosti v základním kloubu palce. Deformace je skoro vždy provázena příčně plochou nohou, vyskytují se výrůstky a následně tíhové váčky na vnitřní straně hlavičky první zánártní kůstky. Vzhledem k tomu, že je nová kolekce biomechanické obuvi vybavena výraznou prohlubní ve střední části palce, pomáhá zmírňovat negativní průvodní jevy, zejména bolesti, které ji provázejí.
Podobné vadné postavení s vybočením dovnitř se vyskytuje i na malíčku. Ten bývá přeložen přes čtvrtý prst, což je bolestivé při nošení obuvi. Pro tento případ je biomechanická obuv vybavena širší základnou v přední části boty a mírným valem v oblasti přechodu mezi příčnou klenbou a prsty, který mírně zvedá tři prostřední prsty tak, že malíček se přes prsteníček dále neohýbá a naopak je stimulován jeho posun do normální polohy.
Naše společnost pří vývoji biomechanické obuvi používala metodu „dynamická plantografie“. Jedná se o diagnostickou metodu, která využívá tlakovou plošinu, případně pás nebo speciální vložky do bot k měření rozložení tlaku pod ploskou, obvykle při chůzi či v různých modifikacích stoje. S vložkami do bot se dá měřit i v terénu, tedy v přirozeném prostředí pro pohyb, jehož tlakové nároky na chodidla chceme změřit. Měření probíhá v určitém čase, kdy dochází ke změnám hodnot sledovaných parametrů, proto mluvíme o dynamické plantografii.
Kromě systému emed®, který využívá naše společnost se v České republice v současné době využívají systémy footscan® (firma RSScan International, www.rsscan.com) a Baropodometer (firma Diagnostic Support). Měřicí tlakové vložky do bot pedar jsou modifikací systému emed® (Sofistikovaná biomechanická diagnostika pohybu, 2009).
Využití dynamické plantografie nacházíme především při základním výzkumu chůze či běhu, vzpřímeného stoje a jejich modifikací. Uplatňuje se v obuvnictví, v klinických aplikacích jako jsou ortopedie (obor zabývající se prevencí, diagnostikou a léčením vrozených či získaných vad a nemocemi pohybového ústrojí), neurologie, rehabilitace či protetika a ortoptika (nauka o náhradách funkce části těla), případně ve sportovní medicíně a tréninku.
Současná obuv bez stélky
Biomechanická obuv s biomechanickou stélkou
Návrhy vzorů biomechanické obuvi
Biomechanická dámská, pánská letní obuv s biomechanickou stélkou:
Biomechanická dámská, pánská letní obuv s biomechanickou stélkou:
Biomechanická kopačka s biomechanickou stélkou:
Biomechanická kozačka s biomechanickou stélkou:
Biomechanická letní obuv, dětská, dámská, pánská různých vzorů, s vyměnitelnou biomechanickou stélkou:
Biomechanická obuv pro batolata do dvou let s biomechanickou stélkou:
Biomechanická obuv pro hokejisty s biomechanickou stélkou:
Biomechanická pracovní obuv s biomechanickou stélkou:
Biomechanická společenská obuv s biomechanickou stélkou:
Biomechanická sportovní obuv s biomechanickou stélkou:
Biomechanická tretra s biomechanickou stélkou:
Biomechanická zimní obuv dětská, dámská, pánská s biomechanickou stélkou:
Lyžařská běžecká biomechanická obuv s biomechanickou stélkou:
Společenská biomechanická obuv s biomechanickou stélkou:
Nová služba pro sportovce!
Nabízíme mimořádnou službu upravení vaší sportovní obuvi na biomechanickou,
(brusle, tretry, kopačky, bežecké atd.). Obuv je nutné doručit osobně na naši provozovnu, nezasílejte poštou! Upravíme vám obyčejnou sportovní obuv pružnými vsuvkami na obuv s biomechanickými vlastnostmi takto:
